ZÁKON
ze dne ......... 2005,
o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb
informační společnosti a o změně zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Č Á S T P R V N Í
Ochrana některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb
informační společnosti
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) ochranu některých
služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) chráněnou službou kterákoliv z následujících služeb poskytovaná za úplatu a
na základě podmíněného přístupu:
- rozhlasové a televizní vysílání2),
- služba informační společnosti3)
nebo poskytování podmíněného přístupu k výše uvedeným službám pokud je
poskytován jako samostatná služba,
b) podmíněným přístupem jakékoliv technické opatření nebo ujednání, případně
technické opatření a ujednání, zajišťující přístup k chráněné službě ve
srozumitelné formě, podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního
oprávnění,
c) zařízením podmíněného přístupu jakékoliv zařízení nebo program navržené
nebo převzaté za účelem umožnění přístupu k chráněné službě ve srozumitelné
formě,
d) přiřazenou službou instalace, údržba nebo výměna zařízení podmíněného přístupu
jakož i poskytování obchodních sdělení3) ve vztahu k přiřazeným službám nebo k
chráněným službám,
e) nedovoleným zařízením jakékoliv zařízení nebo program navržené nebo převzaté
za účelem umožnění přístupu k chráněné službě ve srozumitelné formě bez
souhlasu poskytovatele chráněné služby.
§ 3
(1) Je zakázáno
a) pro obchodní účely vyrábět, dovážet, šířit, prodávat, pronajímat nebo přechovávat
nedovolená zařízení,
b) pro obchodní účely provádět instalaci, údržbu nebo náhradu nedovolených zařízení,
c) přímo nebo nepřímo propagovat jakýmkoliv způsobem nedovolená zařízení.
(2) Aniž by byla dotčena ustanovení § 3 odst. 1, nelze omezovat
a) poskytování chráněných služeb nebo přiřazených služeb, jejichž zemí původu
není Česká republika,
b) volný pohyb zařízení podmíněného přístupu.
§ 4
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) pro obchodní účely vyrábí, dováží, šíří, prodává, pronajímá nebo přechovává
nedovolená zařízení,
b) pro obchodní účely provádí instalaci, údržbu nebo náhradu nedovolených zařízení,
c) přímo nebo nepřímo propaguje jakýmkoliv
způsobem nedovolená zařízení.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč a za přestupek
podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
§ 5
Správní delikty
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že:
a) pro obchodní účely vyrábí, dováží, šíří, prodává, pronajímá nebo přechovává
nedovolená zařízení,
b) pro obchodní účely provádí instalaci, údržbu nebo náhradu nedovolených zařízení,
c) přímo nebo nepřímo propaguje jakýmkoliv způsobem nedovolená zařízení.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč a za
správní delikt podle odstavce 1 písm. b) a c) se uloží pokuta do 500 000 Kč.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit právnické osobě současně
propadnutí věci, pokud jí tato věc náleží a pokud byla ke spáchání správního
deliktu určena nebo užita. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
§ 6
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila
veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního
deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž
byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní úřad
o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však
do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za správní delikty, ke kterým došlo při podnikání fyzické
osoby4) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o
odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Český
telekomunikační úřad.
(6) Správní úřady oznamují bez zbytečného odkladu Českému telekomunikačnímu
úřadu správní delikty uvedené v § 4 a § 5, o nichž se dozví. V oznámení uvedou
zejména důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují, že jde o správní
delikt a že byl spáchán určitou osobou.
(7) Pokuty vybírá a vymáhá Český telekomunikační úřad.
(8) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního
předpisu.5)
(9) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
Č Á S T D R U H Á
Změna zákona o telekomunikacích
§ 7
Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona
č. 274/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 517/2002
Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona
č. 167/2004 Sb., se mění takto:
V § 95 se za bod 8 vkládá nový bod 9, který zní:
„9. v oblasti ochrany některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání
a služeb informační společnosti projednává správní delikty, vybírá a vymáhá
pokuty.“.
Č Á S T T Ř E T Í
Účinnost
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2005.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. listopadu 1998 č. 98/84/ES o právní
ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem.
2) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o
změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně
dalších zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).
4) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
5) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. |